Podzim, 4. část - Čas dát si chvilku pauzu

Pomalu ale jistě začínal třetí týden mého podzimního snažení.

Odstartoval tak, že jsem se přijel podívat za kamarády na noc. Neseděli moc daleko od mého místa, a tak jsem mohl montáže položit tak, jak jsem byl zvyklý. Měl jsem po zápase a chtěl jsem se spíš víc vyspat, než něco chytit:) I tak se na mě ale před spaním přišel podívat jeden šupík kolem 8kg.


Dva dny na to jsem opět vyrazil na noc, tentokrát s kamarádem. Tuším, že kámoš stihl vytáhnout jednoho dorostence a hned na to, se to rozhrčelo mně. Ryba vypadala hodně slušně, odhadoval bych 10kg+, ale pár metrů před podběrákem se kapr vyřízl.
Byl jsem naštvaný, co si budem, ale vše jsem opět připravil na 110%, napíchl dvě vysušené kuličky Kukuřice a poslal to zpátky na hranu koryta u druhého břehu.
Ani ne hodinu na to, dostávám opět brutální záběr. Po skoro půl hodině konečně přitahuju kapra kousek od podběráku. Ani jedno cuknutí hlavou, ani jeden zběsilý výpad, vše dávalo tušit velkého labského kapra. Už to vypadalo, že je dobojováno a já kapra pomalu zvedal ode dna. Najednou se ve vodě, ve svitu čelovky objevil obrovský ocas, připomínající kormidlo. Nikdy jsem asi nic podobného neviděl. S jistotou vím, že to byl obrovský labský lysec. Stačilo jedno, dost možná poslední, převalení na bok a kapr si háček vyrazil o váhu olova.
Byl jsem tak blízko! Zklamání a smutek se dá jen ztěží popsat. Ve vteřině jsem byl naprosto bez nálady.


Druhý den ráno jsem se rozhodl, že je čas, dát si pauzu.
I takové okamžiky k našemu sportu ale patří!

20190927_164408DSC_0613~2

Tomáš Sadil